Řetěz motocyklu, jeho napínání a správné mazání

Řetěz motocyklu potřebuje tři věci: průvěs v rozmezí, které udává výrobce stroje, čistý povrch a mazivo snášenlivé s těsnicími kroužky. Průvěs se měří uprostřed spodní větve a seřizuje posunutím zadního kola v kyvné vidlici, mazivo se nanáší na teplý řetěz po jízdě. Zanedbaný řetěz neodchází sám, bere s sebou obě řetězová kola.

Z čeho se skládá řetěz s těsnicími kroužky

Válečkový řetěz tvoří vnitřní a vnější články spojené čepy, na kterých se otáčejí pouzdra a válečky. Trvalá mazací náplň je už z výroby uzavřená mezi čepem a pouzdrem a drží ji tam pryžové kroužky vložené mezi bočnice. O-kroužek má kruhový průřez. X-kroužek má průřez se čtyřmi břity, takže těsní na více hranách a přitom klade menší odpor při ohýbání článku. Starší a levné řetězy bez kroužků se dnes drží hlavně u malých kubatur a terénních strojů.

Rozměr se zapisuje třímístným číslem, například 520, 525 nebo 530. První číslice udává rozteč čepů v osminách palce, zbylé dvě vnitřní šířku. Všechny tři uvedené rozměry mají tedy stejnou rozteč pěti osmin palce a liší se šířkou a pevností.

Průvěs podle návodu výrobce a kde ho měřit

Hodnota průvěsu není univerzální. Závisí na geometrii kyvné vidlice a zdvihu zadního odpružení, takže cestovní enduro má předepsanou vůli výrazně větší než silniční naháč. Údaj je v návodu a často i na nálepce na kyvné vidlici, spolu s polohou, ve které se měří – na bočním stojanu, na centrálním, nebo se zatíženým sedlem.

Měří se uprostřed spodní větve jako celkový pohyb řetězu nahoru a dolů. Řetěz se nevytahuje rovnoměrně, proto se zadním kolem postupně otáčí a hledá se nejtěsnější místo. Teprve na něm platí předepsaná hodnota. Podle mě je tohle nejčastěji vynechaný krok, a přitom právě on rozhoduje, jestli nebude řetěz v jedné části otáčky napjatý jako struna.

Důvod, proč vůle musí existovat, je v pohybu kyvné vidlice. Při propružení se vzdálenost mezi pastorkem a rozetou mění a největší je ve chvíli, kdy osa pastorku, čep vidlice a osa zadního kola leží v jedné přímce. Příliš napnutý řetěz v té poloze zatěžuje ložisko výstupního hřídele převodovky i ložiska zadního kola. Příliš volný naopak bije do vodítka a kyvné vidlice a při změnách zátěže může přeskočit zuby.

Jak probíhá seřízení napínáky na kyvné vidlici

U běžné konstrukce se povolí matice osy zadního kola a na obou koncích vidlice se stejně pootočí seřizovací šrouby nebo excentry, které osu posunou dozadu. Rysky na vidlici pomáhají udržet kolo v ose, jsou ale jen orientační. Považuji za jistější přeměřit na obou stranách vzdálenost od čepu vidlice ke středu osy kola, protože šikmo posazené kolo nerovnoměrně ojíždí rozetu i pneumatiku.

Po dotažení osy se průvěs měří znovu, utažením se totiž obvykle o něco zmenší. Utahovací moment matice osy stanovuje výrobce stroje a patří k němu momentový klíč. Kdo ho nemá, tomu bych seřízení doporučil nechat servisu a doma zůstat u měření a mazání.

Čištění a mazání bez poškození kroužků

Mazivo na povrchu má dvě úlohy: snižuje tření mezi válečky a zuby a chrání kroužky před vysycháním. Náplň uvnitř článků nedoplní, tu drží jen neporušené těsnění. Proto se na kroužkový řetěz nepoužívají agresivní rozpouštědla, drátěný kartáč ani tlaková myčka. Stačí měkký kartáč a čistič, který výrobce označuje jako vhodný pro O- a X-kroužky.

Maže se po jízdě, kdy je kov teplý a mazivo snáze zateče mezi bočnice. Nanáší se na vnitřní stranu spodní větve před zadní rozetou, odkud ho odstředivá síla tlačí skrz řetěz ven, a kolem se přitom ručně otáčí při vypnutém motoru. Nosná složka spreje se potřebuje odpařit, jinak mazivo při první jízdě odlétne na ráfek. Za sebe bych volil spíš tenčí vrstvu častěji, protože silný nános na sebe váže prach a vzniká z něj brusná pasta. Po jízdě v dešti a před delším odstavením je ošetření namístě vždy, podrobnosti k podzimní přípravě shrnuje návod na zazimování motorky.

Podle čeho se pozná dosluhující sada

První známkou je, že napínáky docházejí na konec stupnice a průvěs se v různých místech výrazně liší. Další jsou zatuhlé články, které se po průchodu přes pastorek nenarovnají, a rezavý prach kolem čepů – znamení, že kroužek praskl a článek běží nasucho. Jednoduchá zkouška je odtáhnout řetěz dozadu od rozety v místě, kde ji opásává: nový řetěz se téměř nepohne, vytahaný odhalí velkou část zubu.

Zuby opotřebených kol se zužují do špičky a naklánějí proti směru otáčení. Řetěz, pastorek a rozeta se mění společně, protože nový řetěz na ojetých zubech nedosedá celou roztečí a rychle se zničí. Spojovací článek bývá u silnějších strojů nýtovaný a jeho roznýtování vyžaduje přípravek, takže výměna sady je práce pro dílnu. Stejně tak opotřebení brzdových destiček jde doma jen sledovat, ne řešit.

Jako první krok stačí najít v návodu stránku s průvěsem a opsat si hodnotu i měřicí polohu na štítek do garáže. Kam kontrola řetězu zapadá mezi ostatní úkony, ukazuje přehled, co obnáší údržba motocyklu během roku.

Zdroje

• ISO 10190 – Motorcycle chains – Characteristics and test methods
• D.I.D (Daido Kogyo) – Chain Maintenance and Installation Guide
• RK Takasago Chain – technický katalog řetězů a pokyny k údržbě
• Uživatelské a servisní příručky výrobců motocyklů (Honda, Suzuki, KTM) – kapitola hnací řetěz