Motorkářská výbava a její výběr od helmy po boty

Motorkářská výbava se skládá z pěti dílů – helmy, bundy, kalhot, rukavic a bot – a každý z nich má vlastní předpis, podle kterého se zkouší a značí. Kdo se v těch značkách vyzná, pozná z jedné všité etikety, jak je kus postavený a pro jaký provoz ho výrobce zamýšlel. Začal bych ale střihem a velikostí a teprve potom řešil třídu homologace, materiál a doplňky, protože špatně padnoucí kus žádná etiketa nenapraví.

Co prozradí etiketa na jednotlivých dílech výbavy

Každý díl nese štítek s číslem předpisu a piktogramem motocyklu. U helmy je to evropský předpis EHK OSN č. 22, dnes v sérii změn 06, u oblečení, rukavic, chráničů a bot evropské normy řady EN. Výbava spadá mezi osobní ochranné prostředky, takže k ní patří i značka CE a návod s vysvětlením značení. Přehled shrnuje tabulka.

Úroveň 2 znamená vždy přísnější zkoušku než úroveň 1, u oblečení je nejpřísnější třída AAA. Vyšší třída ale obvykle přináší tužší a těžší materiál, a proto ji nepovažuji za automaticky lepší volbu pro každého.

Helma a rukavice se vybírají podle tvaru, ne podle čísla

U helmy rozhoduje obvod hlavy a její tvar při pohledu shora. Dvě přilby stejné číselné velikosti od různých výrobců sedí odlišně, protože vnitřní vložka z pěnového polystyrenu má pokaždé jiný půdorys. Od toho se odvíjí i volba mezi integrální, výklopnou, otevřenou a enduro přilbou, kterou rozebírám v textu o tom, čím se liší skořepiny a typy helem.

Rukavice mají podobný problém v menším měřítku. Rozhoduje šířka dlaně a délka prstů, švy nesmějí tlačit v místech, kde ruka svírá rukojeť, a chránič kloubů má ležet přesně nad nimi. Jak se podle normy značí rukavice a jejich chrániče kloubů, popisuji zvlášť.

Bunda a kalhoty jako jeden celek

Norma EN 17092 dělí oděv na zóny podle toho, jak moc jsou při zkoušce namáhané, a v každé předepisuje odolnost materiálu proti oděru, pevnost švů a pevnost v dalším trhání. Zkouší se celý oděv včetně zipů a způsobu, jakým v něm drží chrániče. Třídy AAA, AA a A se liší výší požadavků, třída B odpovídá třídě A bez chráničů a třída C označuje pouhý nosič chráničů, typicky síťovanou vestu nebo spodní vrstvu.

Materiál je druhá polovina rozhodnutí. Useň a technický textil se liší hmotností, prodyšností i údržbou a srovnání najdete v článku, zda zvolit koženou, nebo textilní bundu. Podle mě se u kalhot vyplatí hlídat hlavně spojovací zip. Bunda a kalhoty spojené po obvodu pasu se chovají jako kombinéza a bunda se v posedu nevyhrnuje. Krátký zip na zádech tohle zvládá jen zčásti.

Chrániče jsou vyjímatelné vložky v kapsách na ramenou, loktech, kolenou a bocích, páteřní chránič bývá často jen připravenou kapsou. Značí se podle EN 1621 písmenem místa a úrovní. Kapsa má chránič držet tak, aby se při ohnutí končetiny neposouval mimo kloub, což se dá ověřit jen v jízdním posedu.

Boty a jejich čtyřmístný kód

Motocyklová obuv podle EN 13634 má pod piktogramem čtyři číslice. První udává výšku svršku, druhá odolnost svršku proti oděru, třetí odolnost proti proříznutí a čtvrtá příčnou tuhost podešve. Za nimi mohou následovat volitelné zkratky, například IPA pro chránič kotníku, IPS pro holeň nebo WR pro odolnost proti průniku vody.

Konstrukčně se boty dělí na nízké městské, vyšší cestovní s membránou, sportovní s vnější plastovou kostrou a terénní s přezkami. Sám bych u bot sledoval hlavně čtvrtou číslici, protože tuhá podešev se pozná i při chůzi a rozhoduje o tom, jestli v nich člověk vydrží celý den. Zkouška je jednoduchá: vzít botu za špičku a patu a zkusit ji zkroutit.

Kam ve skladbě výbavy patří airbag

Nafukovací systém je samostatná vrstva, která se nosí přes bundu nebo pod ní a při aktivaci vyplní prostor kolem trupu a krku. Existuje ve verzi s lankem připnutým k motocyklu i ve verzi se senzory a řídicí jednotkou. Protože potřebuje místo na rozvinutí, ovlivňuje i velikost bundy, a kdo o něm uvažuje, měl by si nejdřív přečíst, jak airbagová vesta pracuje, a teprve potom vybírat svrchní vrstvu.

V jakém pořadí výbavu zkoušet

Doporučil bych začít helmou a rukavicemi, protože u nich se špatná velikost projeví nejdřív a nejde ničím dohnat. Následuje bunda s kalhotami zkoušené dohromady a s vloženými chrániči, nakonec boty obuté pod nohavici nebo přes ni podle střihu kalhot.

Všechno má smysl zkoušet vsedě s rukama před sebou, ideálně přímo na motocyklu. Střih je totiž šitý na jízdní posed – rukávy jsou předtvarované, záda delší a kolena posunutá dopředu, takže ve stoje u zrcadla vypadá správně padnoucí výbava volná a neforemná. Před cestou do obchodu stačí změřit obvod hlavy, hrudníku, pasu a dlaně a čísla si zapsat.

Zdroje

• Předpis EHK OSN č. 22, série změn 06 – jednotná ustanovení pro schvalování ochranných přileb, Evropská hospodářská komise OSN
• EN 17092 – Ochranné oděvy pro jezdce na motocyklech, části 1 až 6, Evropský výbor pro normalizaci (CEN)
• EN 13634 – Ochranná obuv pro jezdce na motocyklech, požadavky a metody zkoušení, CEN
• EN 1621-1 a EN 1621-2 – Chrániče proti nárazu pro motocyklisty, CEN
• Průvodce značením motocyklové výbavy, ADAC