Helma na motorku a rozdíly mezi typy skořepin

Helma na motorku se skládá ze čtyř vrstev: vnější skořepiny, vložky z pěnového polystyrenu (EPS), komfortní výstelky a podbradního pásku se zapínáním. Typy přileb se liší tím, kolik skořepiny kolem obličeje zůstává, a materiál skořepiny určuje hlavně hmotnost a vnější rozměr. Při výběru považuji za první krok tvar a velikost hlavy, protože přilba, která nesedí, se nedá napravit žádným materiálem.

Čtyři základní typy přileb a čím se liší jejich stavba

Integrální přilba má skořepinu z jednoho kusu včetně bradové části. Díky tomu je tuhá, nemá žádný mechanismus navíc a při stejné úrovni výbavy vychází nejlehčí a nejtišší. Výklopná přilba má bradový díl na čepech se zámkem, takže se dá zvednout nad čelo. Mechanismus přidává hmotnost a spára kolem něj bývá zdrojem hluku od proudícího vzduchu.

Otevřená přilba, označovaná jako jet, bradovou část nemá vůbec a obličej kryje jen hledí nebo brýle. Enduro přilba má naopak bradu protaženou dopředu, kšilt proti slunci a odletujícímu blátu a velký průzor pro brýle. Cestovní provedení enduro přileb kombinuje kšilt s klasickým hledím.

Rozdíl mezi typy se propisuje do homologačního štítku. Předpis ECE 22.06 značí přilbu s homologovanou bradovou částí písmenem P, přilbu bez ní písmenem J a výklopnou přilbu schválenou pro jízdu se zavřenou i otevřenou bradou dvojicí P/J. Výklopná přilba jen s písmenem P je tedy homologovaná pouze se sklopenou bradou.

Termoplast, nebo kompozit ve vnější skořepině

Skořepina z termoplastu, nejčastěji polykarbonátu nebo ABS, vzniká vstřikováním do formy. Výroba je rychlá a přesná, stěna ale musí být silnější, a přilba proto bývá o něco těžší a zvenku objemnější. Kompozitní skořepina se laminuje ručně z vrstev skelného, uhlíkového nebo aramidového vlákna prosycených pryskyřicí. Vychází tenčí a lehčí, výroba je však pracnější.

Oba druhy procházejí stejnou homologační zkouškou, takže samotný materiál o výsledku nevypovídá. Za sebe bych dal přednost lehčí kompozitní skořepině hlavně pro dlouhé cestování, protože každý gram navíc cítí krční svaly po několika hodinách v sedle. Na krátké městské přesuny rozdíl podle mě tolik neznamená.

Podceňovaný údaj je počet velikostí skořepiny. Levnější modely mívají jednu nebo dvě skořepiny pro celou velikostní řadu a rozdíl dorovnávají tloušťkou vložky, dražší tři až čtyři. Malá hlava ve velké skořepině znamená zbytečný objem a hmotnost.

Vložka z EPS a komfortní výstelka

Pod skořepinou leží vložka z pěnového polystyrenu, která se při nárazu stlačuje a tím pohlcuje energii. Stlačení je nevratné, a proto se přilba po nárazu dál nepoužívá, i když na skořepině není nic vidět. Lepší přilby mají vložku z několika dílů o různé hustotě. Uvnitř EPS vedou také kanály, kterými proudí vzduch od čelních nasávacích otvorů k výdechům vzadu.

Výstelka z textilu a měkké pěny je vyjímatelná, dá se vyprat a u řady modelů koupit v jiné tloušťce. Právě výměnou lícnic se dolaďuje, jak přilba drží na tvářích. Pěna časem slehne, takže nová přilba má sedět těsně.

Jak změřit hlavu a poznat správnou velikost

Obvod hlavy se měří krejčovským metrem vodorovně asi dva centimetry nad obočím a přes nejvypouklejší místo týlu. Výsledek v centimetrech se porovná s tabulkou výrobce, která se mezi značkami mírně liší. Číslo je jen začátek, protože hlavy mají při pohledu shora různý tvar, od kulatého po podlouhlý ovál, a každý výrobce tvaruje vložku jinak.

Nasazená přilba má rovnoměrně tlačit po celém obvodu a lícnice mají přitisknout tváře. Bod tlaku na čele ukazuje na příliš kulatou vložku pro podlouhlou hlavu, tlak na spáncích na opak. Radím nechat si přilbu na hlavě aspoň čtvrt hodiny, protože otlak se neprojeví hned. Při zapnutém pásku se přilba nesmí dát stáhnout dopředu přes bradu a při pootočení rukama se má pohybovat i s kůží na čele.

Ke stejné zkoušce patří rukavice. Ovládání hledí, sluneční clony a větrání se totiž vždy dělá v nich, takže se vyplatí vědět, jak jsou rukavice střižené a vyztužené, a zkoušet obojí naráz.

Dvojité D, nebo mikrozámek na podbradním pásku

Zapínání DD tvoří dva kovové kroužky tvaru písmene D, kterými se pásek provléká. Nemá pohyblivé díly, utahuje se pokaždé přesně na míru a používá se na všech závodních přilbách. Vyžaduje ale obě ruce a chvíli cviku. Mikrozámek, někdy nazývaný ráčnový nebo mikrometrický, má ozubený jazýček zasouvaný do západky. Zapne se jednou rukou i v rukavicích, délka pásku se však nastavuje předem a po slehnutí výstelky je potřeba ji upravit.

Na dojíždění, kde se přilba sundává několikrát denně, bych sám sáhl po mikrozámku. Pohodlné zapínání totiž znamená, že pásek bude opravdu pokaždé zapnutý. Na štítku přišitém k pásku je kromě písmene typu i značka E v kroužku s číslem státu a číslo schválení, které u aktuální série začíná dvojčíslím 06.

Přilba je jen jeden z dílů a zbytek od bundy po boty popisuje přehled, jak se skládá celá motorkářská výbava. Jako první krok doporučuji změřit obvod hlavy a v obchodě vyzkoušet stejnou velikost aspoň od tří výrobců, aby bylo zřejmé, čí tvar vložky hlavě odpovídá.

Zdroje

• Předpis EHK OSN č. 22, série změn 06 – jednotná ustanovení pro schvalování ochranných přileb a jejich hledí, Evropská hospodářská komise OSN
• Technické podklady ke konstrukci přileb a tabulky velikostí, Shoei Co., Ltd.
• Návod k použití a údržbě motocyklových přileb, Schuberth GmbH
• Informace ke změnám předpisu ECE 22.06, ADAC