Airbagová vesta a její přínos pro jezdce

Airbagová vesta je nafukovací vak ušitý do vesty nebo bundy, který se při vyhodnocené nehodové situaci během zlomku sekundy naplní stlačeným plynem a vytvoří kolem trupu a krku tuhý vzduchový polštář. Její přínos je tedy technický: přidává k pevným chráničům vrstvu, která má mnohem větší plochu a tloušťku, než jakou lze nosit trvale. Systémy se dělí na mechanické a elektronické a liší se hlavně tím, co a kdy nafouknutí spustí.

Mechanický systém s lankem připnutým k motocyklu

Mechanická vesta je spojena s motocyklem lankem, které se karabinou připíná k popruhu uchycenému na rámu. Když se jezdec od stroje vzdálí a lanko se napne určitou silou, vytáhne pojistku spouštěče. Uvolněná pružina vymrští jehlu, ta prorazí uzávěr bombičky s oxidem uhličitým a plyn naplní vak.

Konstrukce nemá baterii ani elektroniku a po aktivaci ji uživatel obvykle zprovozní sám výměnou bombičky. Slabinou je princip spouštění. Systém reaguje teprve na oddělení jezdce od motocyklu, takže se nenafoukne, dokud jezdec sedí v sedle, a doba do spuštění závisí na délce lanka. Síla potřebná k vytažení pojistky je zvolená tak, aby ji nepřekonalo běžné zapomenutí při sesedání, kdy lanko jezdce jen zadrží.

Elektronický systém se senzory a algoritmem

Elektronická vesta nese řídicí jednotku s akcelerometry a gyroskopy, často doplněnými o přijímač GPS. Jednotka vyhodnocuje pohyb těla mnohosetkrát až tisíckrát za sekundu a porovnává ho se vzorci, které výrobce nasbíral z reálných jízd a nárazových zkoušek. Když algoritmus rozpozná průběh odpovídající nárazu nebo ztrátě kontroly, odpálí elektricky generátor plynu. Náplní bývá argon nebo jiný inertní plyn pod vysokým tlakem.

Výhodou je, že systém nepotřebuje spojení s motocyklem a může zareagovat ještě ve chvíli, kdy jezdec sedí na stroji. Některé algoritmy rozpoznávají i náraz zezadu do stojícího motocyklu. Výrobci nabízejí různé režimy pro silnici, okruh a terén, protože v každém prostředí vypadá běžná jízda z pohledu senzorů jinak.

Cenou za to je péče o elektroniku. Baterie se dobíjí přes USB a vydrží řádově desítky hodin jízdy, firmware se aktualizuje přes aplikaci v telefonu a vesta se zapíná buď zapnutím zipu, nebo vypínačem. Nenabitá vesta je jen obyčejná vesta. Podle mě je právě tohle hlavní praktický rozdíl mezi oběma principy a rozhodoval bych se podle něj dřív než podle parametrů z katalogu.

Co se děje při nafouknutí a kam se vak rozvine

Vak je složený v kanálech pod svrchní látkou a po aktivaci se nafoukne obvykle kolem páteře, hrudníku, klíčních kostí a krku, u některých modelů i kolem boků. Tlak v něm vydrží několik sekund, potom plyn pozvolna uniká. Doba nafouknutí se pohybuje v desítkách milisekund a spolu s dobou detekce tvoří údaj, který výrobci uvádějí jako celkový čas aktivace.

Pro nafukovací chrániče s mechanickým spouštěním existuje norma EN 1621-4. Elektronicky spouštěné systémy se schvalují podle postupů, které se u jednotlivých výrobců liší, a tady bych byl při srovnávání štítků zdrženlivý. Za užitečnější než hledání jedné značky považuji přečíst si v návodu, které části těla vak pokrývá a zda má vesta navíc pevný páteřní chránič podle EN 1621-2.

Vesta přes bundu, nebo pod ni

Mechanické vesty se většinou nosí navrch, elektronické bývají konstruované pod bundu. Vak při nafouknutí zvětší obvod trupu o několik centimetrů, a bunda nad ním proto musí mít rezervu nebo pružné vsadky. Výrobci vest uvádějí, kolik volného místa na hrudníku je potřeba. Právě v tom se liší těsný kožený střih od volnějšího textilního, což rozvádím v článku, jak se liší kožená a textilní bunda na motorku.

Vesta nošená navrch zakrývá kapsy a větrací otvory bundy a přidává vrstvu, která je v létě znát. Vesta pod bundou zase vyžaduje, aby se bunda vybírala už s ní. Jak nafukovací vrstva zapadá mezi ostatní díly, ukazuje přehled, z čeho se skládá motorkářská výbava.

Servis po aktivaci a běžná údržba

Po aktivaci se u mechanické vesty zkontroluje vak a švy, zatlačí se zpět jehla spouštěče a našroubuje nová bombička správné velikosti, která je vyražená na jejím plášti. Elektronické systémy se liší. U některých si uživatel vymění plynový generátor sám, jiné je nutné poslat do autorizovaného servisu, kde vak zkontrolují a nafukovací jednotku nahradí. Počet aktivací, které vak snese, udává výrobce.

I bez aktivace mívají elektronické vesty předepsanou pravidelnou prohlídku a výměnu generátoru po určité době. Před koupí bych se proto díval nejdřív na to, kde je nejbližší servisní místo a jak dlouho oprava trvá, protože vesta odeslaná uprostřed sezóny na několik týdnů ztrácí smysl. Dobrý první krok je obléknout si vestu v obchodě na vlastní bundu, zapnout všechno až ke krku a posadit se do jízdního posedu.

Zdroje

• EN 1621-4 – Chrániče proti nárazu pro motocyklisty, část 4: Nafukovací chrániče s mechanickou aktivací, Evropský výbor pro normalizaci (CEN)
• Návod k použití systému Tech-Air, Alpinestars S.p.A.
• Technická dokumentace systému D-air, Dainese S.p.A.
• Uživatelská příručka mechanických airbagových vest, Helite
• Srovnání motocyklových airbagových systémů, ADAC