Kolové šrouby a matice: sedla, závity a středicí kroužky

Kolové šrouby a matice musí ke kolu i k vozu sedět ve čtyřech věcech: tvarem sedla, průměrem a stoupáním závitu, délkou a pevnostní třídou. Sedlo určuje kolo, závit určuje náboj. Proto se šrouby od původních kol nedají automaticky použít na jiná – stejný závit ještě neznamená, že hlava dosedne do otvoru v kole tak, jak má.

Šroub do náboje, nebo matice na svorník

Evropské značky většinou používají šrouby, které se šroubují přímo do závitu v náboji. Japonské, korejské a americké vozy mívají v náboji nalisované svorníky a kolo drží matice. Funkčně jsou obě řešení rovnocenná. Rozdíl pozná ten, kdo kolo nasazuje: na svorníky se kolo zavěsí samo, u šroubů se musí přidržet a trefit otvory. Pomáhá vodicí trn našroubovaný do jednoho otvoru, který bývá v nářadí některých vozů.

Kuželové, kulové a ploché sedlo

Sedlo je plocha, kterou šroub nebo matice tlačí na kolo. Kuželové sedlo má tvar komolého kužele s vrcholovým úhlem 60° a je nejrozšířenější, hlavně u neoriginálních kol. Kulové sedlo je zaoblené a používají ho například originální kola koncernu Volkswagen nebo Mercedes-Benz, přičemž poloměr zaoblení se mezi výrobci liší. Ploché sedlo s podložkou mají některá originální kola francouzských a japonských značek; šroub nebo matice tu dosedá rovnou plochou a kolo se středí válcovou částí.

Záměna je nebezpečná tím, že není na první pohled poznat. Kuželový šroub v kulovém sedle se dotýká jen v úzkém kroužku. Při utažení klade odpor, takže působí pevně, ale kontaktní plocha je zlomek té správné, materiál kola se v ní postupně otlačí a předpětí šroubu zmizí. U hliníkových kol to jde rychleji, protože slitina je měkčí než ocel. Za nejčastější chybu při přechodu z ocelových kol na hliníková považuji právě ponechání původních šroubů, a to i kvůli délce. Jak se obě konstrukce liší tloušťkou středu, vysvětluje srovnání, zda zvolit hliníková, nebo ocelová kola.

Jak číst závit M12×1,5 nebo M14×1,5

První číslo je vnější průměr závitu v milimetrech, druhé stoupání, tedy vzdálenost sousedních vrcholů závitu. U osobních aut se nejčastěji potkáte s M12×1,5, M12×1,25, M14×1,5 a M14×1,25. Stoupání 1,25 a 1,5 při stejném průměru jsou zrádná dvojice: šroub se dá zašroubovat o otáčku či dvě rukou a pak začne drhnout. Kdo v té chvíli vezme klíč, strhne závit v náboji.

Radím proto každý šroub nejdřív zašroubovat prsty na několik otáček. Jde-li ztuha, je špatné stoupání, poškozený závit nebo nečistota, a síla to nevyřeší. Na hlavě šroubu bývá vyražena pevnostní třída, u kolových šroubů obvykle 10.9.

Délka šroubu a hloubka zašroubování

Délka se měří od sedla po konec dříku, ne včetně hlavy. Šroub musí zabrat do náboje dostatečným počtem závitů; jako orientační vodítko se používá délka záběru odpovídající přibližně průměru závitu, závazný je ale údaj výrobce kola nebo vozu. Hliníkové kolo má v místě šroubů silnější stěnu než ocelové, takže potřebuje delší šrouby, a totéž platí při použití rozšiřovacích podložek.

Příliš dlouhý šroub je stejný problém z druhé strany. Vyčnívá za přírubu náboje a může tam zachytit o mechanismus parkovací brzdy, snímač otáček nebo kryt. Po montáži jiných kol proto doporučuji protočit kolo rukou a poslechnout, jestli něco nedrhne, ještě než auto sjede ze zvedáku.

Středění na náboj a středicí kroužky

Kolo se na voze může středit dvojím způsobem. Při středění na náboj nese polohu kola přesně lícovaný středový otvor, který dosedá na osazení náboje, a šrouby kolo jen přitlačují. Při středění na šrouby má kolo otvor větší a jeho polohu určují kuželová sedla. Druhý způsob je citlivější na pořadí a rovnoměrnost dotahování.

Neoriginální kola mívají středový otvor záměrně větší a k náboji se přizpůsobují středicími kroužky. Kroužek má dva rozměry, vnější podle kola a vnitřní podle náboje, a nenese žádné zatížení – jen drží kolo ve středu, dokud se šrouby nedotáhnou. Plastové kroužky nekorodují a nepřipečou se k náboji, hliníkové lépe snášejí teplo od brzd. Volil bych plastové, protože pro běžné použití stačí a z náboje jdou snadno sundat. Souvislost s ostatními rozměry popisuje přehled, jak číst zális a středový otvor ráfku. Chybějící kroužek se obvykle projeví chvěním, které vypadá jako potíž popsaná v článku o tom, jak se měří nevývaha kol.

Dotahování momentovým klíčem podle výrobce vozu

Utahovací moment kolových šroubů předepisuje výrobce vozu a najdete ho v návodu k obsluze. Univerzální hodnota neexistuje, liší se podle závitu, sedla i materiálu kola. Šrouby se dotahují do kříže, nejprve lehce a potom momentovým klíčem na předepsanou hodnotu, a u hliníkových kol se po ujetí několika desítek kilometrů kontrolují znovu, protože sedla si sednou.

Rázový utahovák bez omezení momentu šrouby přetáhne, natáhne jejich dřík a zdeformuje sedlo. Závit a sedlo mají být čisté a suché, pokud výrobce výslovně neuvádí jinak; mazivo mění tření a tím i skutečné předpětí při stejném momentu. Dosedací plocha náboje naopak zaslouží očistit od rzi drátěným kartáčem.

Před sezonním přezutím si rozložte šrouby od obou sad vedle sebe a porovnejte sedlo, délku a závit. Liší-li se, označte si je a uložte ke správným kolům. Při jakékoli pochybnosti, zda šrouby ke kolům patří, je namístě dojet do pneuservisu dřív, než kola namontujete.

Zdroje

• Předpis EHK OSN č. 124 – kola pro osobní automobily a jejich přípojná vozidla, Evropská hospodářská komise OSN
• ISO 898-1 Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli – šrouby, Mezinárodní organizace pro normalizaci
• Montážní pokyny ke kolům z lehkých slitin a upevňovacím dílům, Borbet
• Poradce k výměně kol a kolovým šroubům (Radwechsel, Radschrauben), ADAC