Rozdíly mezi konektory Type 2 a CCS u elektromobilů

Konektory Type 2 a CCS nejsou dva konkurenční systémy. Type 2 je zástrčka pro střídavé nabíjení a CCS je tatáž zástrčka rozšířená dole o dva silné kontakty pro stejnosměrný proud. Evropský elektromobil má proto jedinou zásuvku, do jejíž horní části se zapojí kabel od wallboxu nebo městského stojanu a do celé kabel rychlonabíječky.

Sedm kontaktů zástrčky Type 2 a k čemu slouží

Type 2, podle původního výrobce někdy zvaný Mennekes, má tvar kruhu se zploštělou horní stranou a sedm kontaktů. Pět z nich je silových: tři fáze, střední vodič a ochranný vodič. Zbylé dva menší jsou signálové a označují se CP a PP.

Kontakt PP sděluje, jaký proud kabel snese. V každé zástrčce kabelu je mezi PP a ochranným vodičem rezistor a podle jeho hodnoty stanice pozná, zda je kabel stavěný na 13, 20, 32 nebo 63 A. Kontakt CP pak slouží k domluvě mezi stanicí a vozem: stanice po něm vysílá obdélníkový signál a jeho střídou oznamuje, kolik proudu smí auto odebrat. Vůz naopak změnou odporu na tomto vodiči hlásí, že je připojen a připraven nabíjet. Teprve potom stanice sepne stykač a na silové kontakty pustí napětí.

Podle mě je dobré tuhle výměnu signálů znát, protože vysvětluje nejběžnější potíž u stojanu: když zástrčka nedosedne až na doraz, domluva po kontaktu CP neproběhne a stanice napětí vůbec nepustí.

Díky tomu není vytažená zástrčka pod napětím a stanice může proud za chodu měnit, což využívá řízení výkonu u domácích stanic. Souvislosti popisuji v článku o tom, co obnáší instalace wallboxu v rodinném domě.

Co přidává CCS a proč má kabel vždy u stanice

CCS, celým názvem Combined Charging System, se v evropské podobě označuje také Combo 2. Pod tvar Type 2 přidává dva velké kontakty DC+ a DC−. Z horní části při stejnosměrném nabíjení zůstávají v činnosti ochranný vodič a oba signálové kontakty; fázové kontakty se nepoužívají a zástrčka rychlonabíječky je ani nemá osazené.

Liší se i komunikace. Jednoduchý signál na CP stačí k tomu, aby se vůz a stanice poznaly, ale stejnosměrná stanice potřebuje od auta průběžně vědět, jaké napětí a proud baterie právě žádá. Po stejném vodiči proto běží ještě datový přenos podle norem DIN 70121 a ISO 15118. Ta druhá umožňuje i funkci Plug & Charge, při níž se vůz u stanice prokáže sám certifikátem.

Kabel je u stejnosměrné stanice vždy pevně připojený. Při proudech ve stovkách ampér má vodič značný průřez a u nejvýkonnějších stanic se kabel i kontakty chladí kapalinou, takže nic takového se v kufru vozit nedá.

CHAdeMO, Type 1 a zástrčky, které z Evropy mizí

Starší vozy japonských značek mívají pro stejnosměrné nabíjení konektor CHAdeMO, který je samostatnou zásuvkou vedle střídavé. Nově stavěné evropské stanice ho mají čím dál méně často. U ojetého vozu s CHAdeMO bych se proto díval nejdřív do mapy, kolik takových stojanů zbývá na trasách, kudy pojede, a teprve potom řešil zbytek.

Type 1 je jednofázová střídavá zástrčka s pěti kontakty, běžná u raných elektromobilů a u vozů pro severoamerický trh. K evropským stojanům se připojuje kabelem, který má na straně auta Type 1 a na straně stanice Type 2. Tesla používala v Evropě u starších modelů vlastní stejnosměrné nabíjení přes upravený Type 2, novější modely mají standardní CCS.

Jaký kabel má smysl vozit v autě

Pro městské stojany potřebujete kabel se zástrčkami Type 2 na obou koncích, v normě označovaný jako kabel pro režim 3. Vyrábějí se jednofázové i třífázové a na 20 nebo 32 A. Doporučil bych třífázový na 32 A, i když auto víc než 11 kW nepřijme. Rezistor v zástrčce totiž stanici řekne, co kabel snese, a kabel se slabším proudovým stropem by omezil i silnější vůz, který přijde po tom současném. Je těžší a tužší, to je jeho jediná nevýhoda.

Zvolil bych délku spíš kolem sedmi metrů než pěti. Nabíjecí zásuvka bývá u různých aut na předním blatníku, na zadním boku i v přídi a stojan u podélného stání nemusí být tam, kde ho potřebujete.

Adaptéry mezi stejnosměrnými systémy za běžnou výbavu nepovažuji. Stejnosměrným kabelem tečou vysoké proudy a každý další spoj je místo, které se může hřát; použít lze jen adaptér, který pro daný vůz schválil jeho výrobce.

Podle čeho poznat, co vaše auto ze stojanu dostane

Najděte si v technických údajích své verze vozu dvě čísla: výkon palubního nabíječe s počtem fází a maximální stejnosměrný výkon. První říká, co dostanete z jakékoli zásuvky Type 2, druhé, co z CCS. Aplikace provozovatelů ukazují u každé stanice typ zástrčky i výkon, takže se dá předem ověřit, že stojan autu vyhovuje – o tom, jak k nim získat přístup, píšu v textu o nabíjecích kartách a aplikacích. Kdy se který způsob hodí, shrnuje přehled o nabíjení elektromobilu doma i na veřejných stanicích.

Zdroje

• ČSN EN 62196-2 a ČSN EN 62196-3 – Vidlice, zásuvky, vozidlová zásuvková spojení a vozidlové přívodky pro nabíjení elektrických vozidel
• ČSN EN IEC 61851-1 – Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením, obecné požadavky
• ISO 15118 – Road vehicles, Vehicle to grid communication interface
• CharIN e. V. – specifikace systému CCS
• Mennekes Elektrotechnik – technická dokumentace ke konektoru Type 2