Co obnáší instalace wallboxu v rodinném domě

Instalace wallboxu znamená zřídit v domě nový samostatný elektrický okruh pro spotřebič, který odebírá vysoký proud mnoho hodin v kuse. Samotné pověšení stanice na zeď je z celé práce to nejmenší. Rozhoduje přívod od rozvaděče, jištění, počet fází a to, kolik výkonu domu zbývá vedle ostatních spotřebičů. Návrh, zapojení i závěrečnou revizi dělá elektrikář s příslušným oprávněním – tento text popisuje, co se při tom řeší, aby se s ním dalo mluvit věcně, nikoli jak to zapojit.

Kolik výkonu domu zbývá vedle ostatních spotřebičů

Dům má hlavní jistič s určitou hodnotou, typicky 3× 25 A, a přes něj musí projít všechno, co je zapnuté současně. Třífázový wallbox s výkonem 11 kW si bere 16 A na každé fázi. Když k tomu běží tepelné čerpadlo, bojler a varná deska, snadno se na některé fázi dostanete nad hodnotu hlavního jističe a ten vypne.

Elektrikář proto začíná bilancí: co v domě může běžet najednou a kolik z toho zůstane pro auto. Výsledkem bývá jedna ze tří cest – nastavit stanici trvale nižší proud, doplnit řízení výkonu podle okamžitého odběru domu, nebo požádat distributora o silnější hlavní jistič. Podmínky připojení určuje distributor a formality kolem nich obvykle vyřizuje právě elektrikář.

Jednofázové, nebo třífázové připojení stanice

Jednofázová stanice dává 3,7 kW při 16 A nebo 7,4 kW při 32 A. Třífázová 11 kW při 16 A a 22 kW při 32 A. Rozhodují dvě věci: co dovolí přípojka a co umí palubní nabíječ vozu. Auto s jednofázovým nabíječem si z třífázové stanice vezme jen jednu fázi a zatíží ji celou, kdežto třífázový odběr se rozloží rovnoměrně.

Podle mě je pro rodinný dům nejrozumnější třífázové připojení na 11 kW. Přes noc doplní i velkou baterii, zatěžuje fáze souměrně a obstojí i u příštího auta. Dvaadvacet kilowattů považuji v domácnosti za přeceňované: využije je jen málo vozů a většina přípojek rodinných domů na ně nemá rezervu.

Přívodní kabel, vlastní jistič a proudový chránič

Od rozvaděče ke stanici vede samostatný kabel, na který není připojeno nic dalšího. Jeho průřez určuje elektrikář podle proudu, délky trasy a způsobu uložení – kabel v zateplené stěně se chladí hůř než kabel vedený volně po zdi, a dlouhá trasa znamená větší úbytek napětí. Proto se průřez nedá odhadnout jen z výkonu stanice.

V rozvaděči má okruh vlastní jistič a vlastní proudový chránič. U nabíjení elektromobilů je tu jedna zvláštnost: při poruše ve voze se může objevit stejnosměrný unikající proud, který běžný chránič typu A nezachytí a který ho navíc může vyřadit z funkce. Řeší se to buď chráničem typu B, nebo chráničem typu A doplněným o hlídání stejnosměrného proudu od 6 mA. Řada stanic má toto hlídání vestavěné, a pak v rozvaděči stačí jednodušší přístroj. Při výběru stanice bych se na tuhle položku díval hned po výkonu, protože rozhoduje o tom, co všechno bude muset přibýt do rozvaděče.

U starších domů se při prohlídce často ukáže, že rozvaděč nemá volné místo nebo že uzemnění neodpovídá dnešním požadavkům. Pak je součástí zakázky i jejich úprava.

Řízení výkonu podle okamžitého zatížení domu

Dynamické řízení výkonu spočívá v tom, že na hlavním přívodu do domu sedí měřicí transformátory proudu nebo samostatný elektroměr a stanice od nich průběžně dostává údaj o odběru na jednotlivých fázích. Zapne-li se trouba, stanice nabíjecí proud sníží, po jejím vypnutí ho zase zvedne. Autu to nevadí. Proud, který smí odebrat, mu stanice sděluje řídicím signálem a vůz se mu během nabíjení přizpůsobuje.

Sám bych řízení výkonu upřednostnil před silnějším hlavním jističem všude, kde to bilance dovolí. Dům s jističem 3× 25 A díky němu nabíjí v noci téměř plným výkonem a ve špičce jen ubere, místo aby vypadl. Stejný princip slouží domům s fotovoltaikou, kde stanice nabíjí podle přebytků výroby; některé stanice kvůli tomu umějí přepínat mezi jednou a třemi fázemi, aby zvládly nabíjet i při malém přebytku.

Datové propojení stanice a umístění na zdi

Měřicí člen a stanice spolu mluví nejčastěji po sběrnici RS-485 protokolem Modbus, což znamená další kabel mezi rozvaděčem a stanicí. Položit ho současně se silovým přívodem je mnohem snazší než ho dodatečně protahovat. Pro aplikaci, statistiky a aktualizace se stanice připojuje k domácí síti kabelem nebo přes Wi-Fi a některé modely umějí i protokol OCPP, kterým se dají napojit na nadřazený systém správy. Za sebe bych do garáže vždy vedl datový kabel, protože signál Wi-Fi přes garážová vrata a železobeton bývá slabý.

Místo na zdi vybírejte podle toho, kde má auto nabíjecí zásuvku a jak obvykle parkuje. Stanice s pevným kabelem má většinou zástrčku Type 2; čím se liší od zástrček rychlonabíječek, shrnuje přehled konektorů Type 2 a CCS. Venku potřebuje stanice odpovídající krytí a ideálně stín.

Co si připravit před první schůzkou s elektrikářem

Vyfoťte elektroměrový rozvaděč s hlavním jističem a domovní rozvaděč s otevřenými dvířky, změřte délku trasy ke stání a sepište velké spotřebiče v domě. Z technických údajů vozu si opište výkon a počet fází palubního nabíječe. S těmito podklady dostanete návrh, který se dá porovnat s jiným. Jak domácí stanice zapadá vedle veřejných stojanů, popisuje souhrn o nabíjení elektromobilu doma i na veřejných stanicích, a proč je pomalé noční nabíjení k článkům šetrnější, vysvětluje text o rychlonabíjení a životnosti baterie.

Zdroje

• ČSN 33 2000-7-722 – Elektrické instalace nízkého napětí, napájení elektrických vozidel
• ČSN EN IEC 61851-1 – Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením, obecné požadavky
• IEC 62955 – Zařízení pro detekci reziduálního stejnosměrného proudu (RDC-DD) pro nabíjení elektrických vozidel v režimu 3
• Open Charge Alliance – specifikace protokolu OCPP