Tlak v pneumatikách: kde najít hodnoty a jak měřit

Správný tlak v pneumatikách určuje výrobce vozidla, ne výrobce pneumatiky, a najdete ho na štítku ve sloupku dveří řidiče, na vnitřní straně víčka nádrže nebo v návodu k obsluze. Měří se za studena, tedy na pneumatikách, které několik hodin stály nebo ujely jen pár kilometrů. Číslo vylisované na bočnici je nejvyšší přípustný tlak pláště a k huštění neslouží.

Kde výrobce vozu uvádí předepsané hodnoty

Štítek bývá tabulka nebo piktogram s několika řádky. Rozlišuje přední a zadní nápravu, často i rozměr pneumatik, protože jeden model vyjíždí z výroby na různých kolech, a hlavně zatížení: jiné hodnoty platí pro dvě osoby bez zavazadel a jiné pro plně obsazený vůz s naloženým kufrem. Některé automobilky přidávají i řádek pro úspornou jízdu s vyšším tlakem.

Protože se čísla liší vůz od vozu i mezi nápravami téhož auta, neuvádím tu žádnou hodnotu jako obecně platnou. Podle mě je nejčastější chybou hustit všechna čtyři kola stejně podle toho, co si člověk pamatuje z minulého auta; u vozu s těžkým motorem vpředu nebo s pohonem zadních kol může být předepsaný rozdíl mezi nápravami znatelný.

Zvláštní řádek mívá rezerva. Úzké dojezdové kolo se hustí na výrazně vyšší tlak než běžná pneumatika a hodnota bývá uvedena přímo na jeho bočnici nebo disku.

Proč se měří za studena a co s tlakem dělá teplota

Vzduch v pneumatice je uzavřený v téměř neměnném objemu, a jeho tlak proto roste s teplotou. Za jízdy se plášť zahřívá vlastním prohýbáním a třením o vozovku, teplo přidávají brzdy a slunce. Jako orientační pomůcka se uvádí změna zhruba o desetinu baru na každých deset stupňů Celsia. Po delší jízdě po dálnici tak manometr ukáže citelně víc než ráno před domem, aniž by v kole přibyl vzduch.

Z toho plynou dvě věci. Z teplé pneumatiky se vzduch nevypouští, protože po vychladnutí by byla podhuštěná. A s příchodem podzimu tlak klesá, i když je kolo těsné – pneumatika nahuštěná v létě má v mrazivém ránu méně. Radím proto měřit hned po prvním výrazném ochlazení, protože právě tehdy se kontrolka systému TPMS rozsvěcuje nejčastěji.

Bary, kilopascaly a psi na jednom manometru

V Evropě se tlak udává v barech, technické dokumenty používají kilopascaly a americké a britské zdroje libry na čtvereční palec, psi. Převod je jednoduchý: 1 bar je 100 kPa a přibližně 14,5 psi. Štítky ve voze často uvádějí dvě jednotky vedle sebe a digitální měřiče se mezi nimi přepínají, takže je dobré před měřením zkontrolovat, kterou má displej zrovna nastavenou. Údaj je vždy přetlak proti okolnímu vzduchu, ne absolutní tlak.

Co dělá podhuštění a přehuštění se stopou pneumatiky

Stopa je plocha, kterou se pneumatika dotýká vozovky, u osobního auta velká přibližně jako dlaň. Při předepsaném tlaku je zatížení po její šířce rozloženo rovnoměrně. Podhuštěná pneumatika se víc zploští, stopa se prodlouží a střed běhounu se odlehčí, takže vůz nesou ramena. Bočnice se přitom při každé otáčce prohnou víc, než na co jsou navrženy, vzniká v nich teplo a roste valivý odpor – tedy veličina, kterou hodnotí i štítek EU na pneumatikách.

Přehuštění stopu naopak zkrátí a zúží a zatížení přesune do středu běhounu. Plášť je tužší a hůř pohlcuje nerovnosti. Oba stavy se časem propíšou do vzorku charakteristickým způsobem; jak vypadá nerovnoměrné sjetí od tlaku a jak od geometrie, popisuje samostatný text.

Měření doma a na čerpací stanici

Postup je krátký: sejmout čepičku ventilku, nasadit koncovku rovně, aby nesyčela, odečíst hodnotu a čepičku vrátit, protože chrání ventilek před prachem a vodou. Za sebe bych dal přednost vlastnímu malému manometru před hadicí na čerpací stanici. Důvodem není jen přesnost, ale hlavně to, že doma měříte opravdu studená kola, kdežto k pumpě už přijedete na zahřátých.

Přímé systémy TPMS mají snímač tlaku v každém kole a hodnoty ukazují na displeji. Nepřímé systémy tlak neměří vůbec; z čidel ABS porovnávají otáčky kol a podhuštění odvozují z toho, že kolo s menším poloměrem se točí rychleji. Po úpravě tlaku je proto třeba výchozí stav v nabídce vozu znovu uložit, jinak systém porovnává s tím původním.

Začal bych tím, že si štítek ve dveřích vyfotíte do telefonu. Hodnoty pro prázdný a naložený vůz pak máte po ruce u jakéhokoli kompresoru a nemusíte je odhadovat. Výrobci pneumatik obvykle doporučují kontrolu zhruba jednou za měsíc a před cestou s plným autem; je to úkon, který má na životnost pneumatik největší vliv za nejmenší námahu.

Zdroje

• ETRTO (European Tyre and Rim Technical Organisation) – Standards Manual, tabulky nosnosti a tlaku huštění
• Continental – technické informace k tlaku huštění a systémům TPMS
• Michelin – průvodce huštěním pneumatik osobních vozů
• EHK OSN – předpis č. 141, systémy monitorování tlaku v pneumatikách
• ADAC – Reifenluftdruck: doporučení ke kontrole tlaku v pneumatikách