Štítek EU na pneumatikách: valivý odpor, přilnavost, hluk

Štítek pneumatik podle nařízení EU 2020/740 uvádí tři měřené vlastnosti: třídu valivého odporu a třídu přilnavosti za mokra na stupnici A až E a vnější hluk odvalování v decibelech doplněný třídou A až C. K tomu mohou přibýt piktogramy sněhu a ledu a v rohu je QR kód vedoucí do databáze EPREL. Hodnoty jsou měřené jednotnou metodikou, takže se dají porovnávat napříč výrobci, popisují ovšem jen malou část toho, co pneumatika umí.

Valivý odpor na stupnici A až E

Valivý odpor je energie, která se při odvalování ztrácí deformací pneumatiky. Pryž se v místě styku s vozovkou stlačí a zase narovná a část vložené práce se přitom přemění na teplo. Měří se v laboratoři na bubnu a výsledkem je součinitel valivého odporu, podle kterého se pneumatika zařadí do třídy.

Třída A znamená nejmenší ztráty, E největší. U auta se spalovacím motorem se rozdíl promítne do spotřeby paliva, u elektromobilu do dojezdu. Konkrétní čísla záleží na voze a stylu provozu, a proto bych byl opatrný k přepočtům na litry, které se u štítku občas uvádějí. Poctivější je brát třídu jako pořadí: o stupeň lepší pneumatika klade odvalování menší odpor, o kolik se to projeví, ukáže až konkrétní auto.

Nízký valivý odpor a vysoká přilnavost jdou proti sobě, protože obojí souvisí s tím, kolik energie směs při deformaci pohltí. Pneumatika s dvojicí A a A je proto vzácná a obvykle něco obětuje jinde, typicky životnost běhounu.

Přilnavost za mokra a způsob jejího měření

Druhá stupnice hodnotí brzdění na mokrém povrchu. Zkouška probíhá na zavlažované dráze s definovanou drsností, auto brzdí z 80 na 20 kilometrů v hodině a výsledek se vztahuje k referenční pneumatice. Z toho vzejde index přilnavosti a z něj třída A až E.

Podle mě je to nejužitečnější údaj na celém štítku, protože na mokru se od sebe modely liší víc než na suchu a rozdíl mezi krajními třídami je na první pohled patrný i v nezávislých testech. Jedna věc se ale snadno přehlédne: zkouška měří brzdění v přímém směru na tenké vrstvě vody. Neříká nic o aquaplaningu, tedy o tom, při jaké rychlosti pneumatika v hlubší vodě ztratí kontakt s povrchem. To závisí na objemu a tvaru drážek, kdežto přilnavost na mokrém asfaltu hlavně na směsi.

Vnější hluk v decibelech a třídy A až C

Třetí údaj tvoří číslo v decibelech a písmeno. Jde o hluk, který pneumatika vydává do okolí, měřený mikrofony u dráhy při průjezdu vozu s vypnutým motorem. Třída A označuje nejtišší pneumatiky, C ty, které se blíží povolenému limitu. Starší štítek místo písmen používal jednu až tři zvukové vlny.

Decibely jsou logaritmická jednotka, takže rozdíl tří decibelů odpovídá dvojnásobku akustické energie. Dvě pneumatiky se 69 a 72 dB si tedy nejsou tak blízké, jak čísla naznačují.

Údaj popisuje hluk venku, ne v kabině. Co slyší posádka, ovlivňuje odhlučnění karoserie, uložení náprav a také to, jaké frekvence vzorek vybudí. Tichá pneumatika podle štítku může uvnitř hučet a naopak. Za sebe bych proto hluk ze štítku při rozhodování použil až jako poslední kritérium a pohodlí v kabině hledal spíš v testech, které ho měří uvnitř vozu.

Piktogramy sněhu a ledu, QR kód do databáze EPREL

Piktogram horského štítu s vločkou je tentýž symbol 3PMSF, který je vylisovaný na bočnici. Dokládá, že pneumatika splnila zkoušku na sněhu. Podrobnosti o zkoušce i o konstrukci popisuje text o tom, jak je postavená zimní pneumatika s označením 3PMSF.

Piktogram ledu, stalagmit v trojúhelníku, je novinkou současné podoby štítku a týká se jen pneumatik pro osobní auta. Označuje modely, které prošly zvláštní zkouškou brzdění na ledu. Jsou to severské zimní pneumatiky s velmi měkkou směsí, určené pro oblasti s dlouhodobě zamrzlými silnicemi, a jejich chování na mokrém asfaltu při teplotách nad nulou bývá horší než u středoevropských zimních modelů. Piktogram ledu tedy neznamená lepší zimní pneumatiku, ale jiný druh.

QR kód vede na záznam konkrétního modelu a rozměru v evropské databázi EPREL. Najdete tam informační list výrobku se stejnými hodnotami jako na štítku, s označením typu a s třídou pneumatiky. Hodí se to hlavně při nákupu přes internet, kde se štítek zobrazuje jako obrázek a dá se snadno zaměnit s jiným rozměrem.

Co štítek neříká

Na štítku chybí brzdění a ovladatelnost na suchu, odolnost proti aquaplaningu, chování v zatáčce na mokru, životnost běhounu i to, jak si pneumatika vede na sněhu v porovnání s jinými. Piktogram sněhu říká jen ano, nebo ne. Hodnoty navíc platí pro konkrétní rozměr a stejný model může mít v jiné šířce jinou třídu.

Třídy na štítku deklaruje výrobce a ověřují je orgány dozoru nad trhem jednotlivých států. Ani to není důvod štítek podceňovat, jen je dobré vědět, že nejde o výsledek nezávislého testu.

Jak se štítkem pracovat při porovnávání modelů

Doporučuji postupovat ve dvou krocích. Štítek použít jako síto, kterým vypadnou modely se slabou přilnavostí za mokra, a mezi zbylými rozhodovat podle srovnávacího testu v odpovídajícím rozměru, kde jsou vidět vlastnosti, o nichž štítek mlčí. Při objednávce si pak naskenujte QR kód a ověřte, že záznam v databázi odpovídá rozměru a indexům, které jste si opsali podle návodu, jak číst značení na bočnici pneumatiky. Kam štítek patří v celém rozhodování, ukazuje přehled, jak pojmout výběr pneumatik od typu po konkrétní model.

Zdroje

• Evropská komise, Evropská databáze výrobků s energetickým štítkem (EPREL) – skupina výrobků pneumatiky
• Předpis EHK OSN č. 117 – metody měření hluku odvalování, přilnavosti za mokra a valivého odporu
• ISO 28580 – Passenger car, truck and bus tyre rolling resistance measurement method
• ETRMA (European Tyre and Rubber Manufacturers' Association), informační materiály ke štítku pneumatik
• ADAC, metodika a výsledky srovnávacích testů pneumatik