Ráfky na auto: rozměry, rozteč, zális a středový otvor

Ráfky na auto popisuje pět údajů: šířka, průměr, rozteč šroubů, zális a průměr středového otvoru. Aby kolo na vůz pasovalo, musí sedět všech pět najednou – správný průměr s jinou roztečí je stejně nepoužitelný jako správná rozteč s nevhodným zálisem. Většina údajů je vyražená nebo odlitá přímo na kole, obvykle na vnitřní straně paprsků nebo kolem otvorů pro šrouby.

Jak číst označení 7J×16 H2 ET45

Zápis vypadá jako šifra, ale každá jeho část popisuje jeden rozměr nebo tvar. Jako příklad poslouží běžné kolo kompaktního vozu.

Šířka ráfku se neshoduje s celkovou šířkou kola, protože okraje ráfku k ní na každé straně něco přidají. Důležitá je hlavně pro pneumatiku: každý rozměr pneumatiky má rozsah šířek ráfku, na které se smí montovat, a ten uvádějí tabulky organizace ETRTO i výrobci pneumatik. Na příliš úzkém ráfku se bočnice vyboulí, na příliš širokém se natáhne a ráfek přestane být chráněn před obrubníkem.

Materiál z označení nevyčtete. To, jestli zvolit hliníková, nebo ocelová kola, je samostatné rozhodnutí o hmotnosti, odolnosti a údržbě, rozměrová pravidla ale platí pro obě provedení stejně.

Rozteč šroubů a proč ji nejde odhadnout od oka

Rozteč, v katalozích často pod zkratkou PCD, se zapisuje jako počet otvorů a průměr roztečné kružnice v milimetrech. Zápis 5×112 znamená pět otvorů na kružnici o průměru 112 mm. U čtyř otvorů ji změříte snadno jako vzdálenost středů dvou protilehlých děr. U pěti otvorů žádné dva proti sobě neleží, takže se průměr kružnice počítá ze vzdálenosti sousedních děr nebo se měří šablonou.

Zrádné jsou rozteče, které se liší jen o pár milimetrů, typicky 5×112 a 5×114,3 nebo 5×108 a 5×110. Kolo se na náboj nasadit dá a šrouby se dokonce chytí, jenže dosedají šikmo a jsou namáhané na ohyb. Rozteč proto doporučuji vždy ověřovat v dokumentaci vozu nebo v katalogu výrobce kol, ne přiložením kola k náboji. S roztečí souvisí i samotné kolové šrouby a matice, jejich sedla a závity, které se mezi automobilkami liší víc, než by člověk čekal.

Zális ET a poloha kola v podběhu

Zális (z německého Einpresstiefe, odtud zkratka ET) říká, jak daleko je dosedací plocha kola od pomyslné roviny, která ráfek půlí na šířku. Kladná hodnota znamená, že dosedací plocha leží blíž k vnější, pohledové straně kola. Čím vyšší číslo, tím hlouběji je kolo zasunuté v podběhu. Nižší ET je naopak vysune ven a rozšíří rozchod. Záporný zális, kdy je dosedací plocha až za středem směrem k vozu, mají hlavně terénní auta s hluboce prolisovanými koly.

Při změně šířky ráfku je potřeba počítat obě hrany zvlášť. Ráfek širší o jeden palec má při stejném ET každou hranu o 12,7 mm dál od středu, takže se zároveň přiblíží k tlumiči a vysune k lemu blatníku. Kdo chce zachovat polohu vnější hrany, musí zális zvýšit právě o těchto 12,7 mm, tím se ale celý přírůstek přesune dovnitř.

Za podceňovaný považuji vliv zálisu na geometrii řízení. Posunutím středu kola se mění rameno, na kterém síly od vozovky působí na osu rejdu, a s ním i zatížení ložisek a chování volantu při brzdění. Automobilky proto drží zális u jednoho modelu v úzkém rozmezí a podle mě má smysl se v něm pohybovat i při výběru jiných kol. Rozměry kola musí odpovídat tomu, co je pro daný vůz schváleno, což potvrdí servis nebo stanice technické kontroly.

Středový otvor a středění kola na náboj

Středový otvor dosedá na osazení náboje a určuje, jestli se kolo bude otáčet přesně kolem osy. U originálních kol sedí otvor na náboj téměř bez vůle – koncernové vozy Volkswagen mají například průměr 57,1 mm. Neoriginální kola se často vyrábějí s větším otvorem, aby jeden odlitek pasoval na víc značek, a rozdíl vyplňují středicí kroužky z plastu nebo hliníku.

Kolo bez kroužku drží na voze stejně pevně, ale vystředí se jen podle šroubů, což nemusí vyjít přesně. Výsledkem bývají vibrace, které vypadají jako špatně vyvážené kolo. Když někdo řeší, proč vzniká nevývaha a jak se měří, a opakované vyvážení nepomáhá, za sebe bych nejdřív zkontroloval právě kroužky a čistotu dosedací plochy náboje.

Co si ověřit před pořízením jiných kol

Kromě pěti základních rozměrů rozhoduje i tvar vnitřní strany kola. Paprsky a ráfek musí minout brzdový třmen, což u vozů s většími brzdami vylučuje některá kola menšího průměru bez ohledu na to, že ostatní údaje sedí. Na kole bývá odlitá také nosnost, která má s rezervou pokrýt zatížení nápravy.

U novějších aut přibývá otázka snímačů tlaku. Druhá sada kol potřebuje buď vlastní snímače, nebo vůz, kterému stačí nepřímé měření; rozdíl vysvětluje text o tom, jak pracuje systém TPMS.

Jako první krok doporučuji opsat si celé označení ze stávajícího kola včetně čísla dílu a porovnat ho s údaji v návodu k vozu. S touto sadou čísel v ruce se dá každá nabídka posoudit během minuty a případný dotaz na prodejce kol je pak věcný a konkrétní.

Zdroje

• Standards Manual – rozměry ráfků a přiřazení pneumatik, ETRTO (European Tyre and Rim Technical Organisation)
• Předpis EHK OSN č. 124 – kola pro osobní automobily a jejich přípojná vozidla, Evropská hospodářská komise OSN
• ISO 4000-2 Passenger car tyres and rims – Part 2: Rims, Mezinárodní organizace pro normalizaci
• Technické informace o rozměrech a montáži kol z lehkých slitin, Ronal Group
• Poradce ke kolům a ráfkům (Felgen und Räder), ADAC